Aktivity a miniprojekt Müge

"Ahoj, já jsem Müge! V době, kdy píšu tyto řádky, mám za sebou druhý měsíc v České republice a ve škole DVC.

Mám mnoho dobrovolnických zkušeností z Turecka, ale toto je moje první zkušenost v zahraničí. Slezská diakonie se snaží, abychom zde neměli žádné potíže. Na příjezdových seminářích nás seznámili s ostatními dobrovolníky a povzbudili nás, abychom společně navázali nová  přátelství. S těmito dobrovolníky každý měsíc poznáváme různé země. Během seminářů jsme se také s našimi supervizory účastnili aktivit, kde jsme rozvíjeli své schopnosti např. empatii a budovali důvěru.

Jako profesionální mluvčí jsem pracovala v oblasti public relations a marketingu pro nevládní organizace a v oblasti zdravotnictví. Ve svých 28 letech jsem se náhle rozhodla zúčastnit se tohoto projektu. Díky tomuto radikálnímu rozhodnutí jsem dala výpověď v zaměstnání a nyní jsem zde. Přestože je moje dobrovolnická pozice na hony vzdálená mé profesi, občas mám příležitost se podílet na aktivitách v oblasti sociálních médií spojených s dobrovolnickým programem.To je pro mě inspirující!

Už dříve jsem měla přátele s tělesným postižením a absolvovala jsem školení znakové řeči, abych mohla komunikovat s lidmi se sluchovým postižením. Absolvovala jsem také školení o tom, jak komunikovat s lidmi s postižením. Měl jsem však obavy, jaké to bude, používat získané dovednosti v praxi. Nezažila jsem nic, čeho jsem se obávala. Protože si rozumíme, ať se děje cokoli. Je to pro mě úžasný zážitek být mezi těmito dobrosrdečnými lidmi. Cítím se jako součást tohoto týmu. Mám pocit, že pomáhám lidem.

Na své dobrovolnické cestě zde pracuji ve škole, kde se nacházejí mladí dospělí s postižením. Moje pracovní místo je docela příjemné. Každé ráno se společně věnujeme muzikoterapii a pak pomáhám se snídaní. Když je snídaně hotová, věnujeme se někdy vzdělávacím a naučným aktivitám, jako jsou ruční práce, malování, počítače, čtení knih, hipoterapie, zeměpis, vaření. Pokud je horké počasí, jdeme společně na procházku do nádherného zeleného parku a povídáme si. Někdy tyto procházky doprovázejí naši učitelé s kytarou.

Jsem velmi spokojená s kolektivem, se kterým pracuji, se svým vedoucím, koordinátory a studenty. Nechávám se jimi inspirovat a využívám své profesionality k tomu, abych pro ně vypracovala miniprojekt. Pro tento projekt jsem pořídila krásné fotografie studentů. Zachytila jsem je v běžných chvílich dne. Stali se mi skvělými modely. Z těchto fotografií pro ně navrhuji stolní kalendář na rok 2024. Až bude můj projekt hotový, nezapomenou na rok, který se mnou strávili. Myslím, že se nebudu se chtít vrátit, protože jsem součástí této rodiny. Přeji si, aby na mě vzpomínali s krásnými vzpomínkami v srdcích a myslích, mám všechny moc ráda!  (Müge,Turecko)